|
|
The Role of Criminal History in Sentencing Theory and Practice
Košatka, Martin ; Richter, Martin (oponent)
157 Role trestní minulosti při ukládání trestů v teorii a praxi Abstrakt Přestože přídatky za trestní minulost jsou běžné, představují zároveň z hlediska teorie problematickou praxi. V této práci byl zhodnocen rozdíl mezi retributivními a utilitárními teoriemi trestání, přičemž byly popsány obvyklé přístupy k trestání a tyto byly následně podrobeny kritickému rozboru. Bylo zjištěno, že žádný z těchto přístupů nenabízí ucelený a funkční systém trestání. Byla zde představena hybridní teorie omezujícího retributivismu a doporučena k použití v praxi, jakožto realistický a pragmatický přístup. V práci byly zváženy a navzájem konfrontovány různé přístupy k trestání recidivistů. Nebylo zjištěno, že by retributivní či utilitární přístupy dostatečně ospravedlňovaly plošné přídatky za trestní minulost. Modely přídatku za trestní minulost založené na teorii zvýšené míry zavinění nebo omezujícího retributivismu byly sice shledány z hlediska teorie nepřesvědčivými, avšak v praxi použitelnými jako přístupy zajišťující přiměřenost trestu. V České republice nebyly nalezeny téměř žádné náznaky promyšleného odůvodnění zpřísňování trestů recidivistům. Právní rámec byl ve vztahu k přídatkům za trestní minulost zhodnocen jako příliš vágní a nepřesný. Byly navrženy změny de lege ferenda vycházející z Robertsova a Fraseho...
|
|
|
The Role of Criminal History in Sentencing Theory and Practice
Košatka, Martin ; Drápal, Jakub (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
157 Role trestní minulosti při ukládání trestů v teorii a praxi Abstrakt Přestože přídatky za trestní minulost jsou běžné, představují zároveň z hlediska teorie problematickou praxi. V této práci byl zhodnocen rozdíl mezi retributivními a utilitárními teoriemi trestání, přičemž byly popsány obvyklé přístupy k trestání a tyto byly následně podrobeny kritickému rozboru. Bylo zjištěno, že žádný z těchto přístupů nenabízí ucelený a funkční systém trestání. Byla zde představena hybridní teorie omezujícího retributivismu a doporučena k použití v praxi, jakožto realistický a pragmatický přístup. V práci byly zváženy a navzájem konfrontovány různé přístupy k trestání recidivistů. Nebylo zjištěno, že by retributivní či utilitární přístupy dostatečně ospravedlňovaly plošné přídatky za trestní minulost. Modely přídatku za trestní minulost založené na teorii zvýšené míry zavinění nebo omezujícího retributivismu byly sice shledány z hlediska teorie nepřesvědčivými, avšak v praxi použitelnými jako přístupy zajišťující přiměřenost trestu. V České republice nebyly nalezeny téměř žádné náznaky promyšleného odůvodnění zpřísňování trestů recidivistům. Právní rámec byl ve vztahu k přídatkům za trestní minulost zhodnocen jako příliš vágní a nepřesný. Byly navrženy změny de lege ferenda vycházející z Robertsova a Fraseho...
|
|
|
Dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody - z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou
KROPÍKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou. Je založen na výsledcích výzkumu "Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody" z roku 2019, provedeného Mgr. Marií Ouředníkovou. Tato práce tak ukazuje pohled na život ve vazbě či věznici z druhé strany mříží. Poodhaluje tak pravidla, která zde panují mezi muži, kteří každý den čelí přísnému režimu vězení, ale taktéž samotné vnitřní hierarchii. Takové prostředí má následně negativní dopady na psychické zdraví mužů, kteří se s tím musí vypořádávat, a to různými směry. Diplomová práce reflektuje tyto dopady a dává tak ucelený pohled na zmíněnou problematiku. Dále disponuje aktuálními výzkumy a statistikami, které poukazují na aktuální dění v takto specifickém prostředí, jako jsou instituce omezující osobní svobodu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se nachází samotný popis metodiky výzkumu a následné porovnání s výsledky Ouředníkové s názory osob, které mají profesní zkušenosti z této praxe.
|
|
|
Ukládání trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody mladistvým a jeho výkon
Stará, Renata ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Ukládání trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody mladistvým a jeho výkon Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá problematikou trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody u mladistvých a klade si za cíl přiblížit proces ukládání a výkonu tohoto nejpřísnějšího trestního opatření. Cílem práce je taktéž poukázat na nedostatky právní úpravy a aplikační praxe. Trestní právo mladistvých je obecně velmi specifické, neboť mladiství jsou jedinci s dosud neukončeným vývojem; jednotlivé pasáže této práce tak jsou zaměřeny zejména na specifika, jimiž se ukládání a výkon nepodmíněného odnětí svobody u mladistvých odlišuje od ukládání a výkonu nepodmíněného odnětí svobody u dospělých osob. Byť je v současnosti na základě principu restorativní justice upřednostňováno uplatňování odklonů a alternativních trestů, je nadále téma nepodmíněného odnětí svobody často diskutované, pročež se domnívám, že se jedná o stále aktuální problematiku. Rigorózní práce je členěna do šesti na sebe navazujících kapitol; meritum práce se nachází především v kapitole třetí a čtvrté. První kapitola je zaměřena na specifika trestního práva mladistvých, jež se promítají v celé řadě trestněprávních otázek, a to jak hmotněprávních, tak procesněprávních. V úvodu této kapitoly se nachází pasáž věnována historii trestního práva...
|
|
|
Sentencing decisions around quantity thresholds: theory and experiment
Drápal, Jakub ; Šoltés, Michal
We study the implications of the structure of criminal codes on sentencing decisions. To limit sentencing disparities, criminal codes typically divide offenses into subsections with specific sentencing ranges. The classification into corresponding subsections often depends on exceeding a given quantity threshold, such as drug amount. We study the consequences of these quantity thresholds on sentencing decisions and argue that the threshold effect can be decomposed into two opposing mechanisms: the severity mechanism and the reference one. An experiment with Czech prosecutors shows that thresholds drive substantial increases in sentences, leading to sentencing disparities. We further introduce empirical measures of (in)justice and quantify the consequences of quantity thresholds on the probability of imposing a just sentence.
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Skoumalová, Barbora ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
- 104 - NÁZEV PRÁCE, ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Tato diplomová práce se věnuje alternativám k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Hlavním cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu alternativních trestů a východisek jejich ukládání. Práce obsahuje detailní rozbor jednotlivých alternativních trestů včetně jejich historického kontextu, specifik ukládání, výkonu i dohledu nad jejich výkonem. V rámci zachování celistvosti tématu je v první část nabídnut vhled do problematiky trestání a je zde vymezen účel trestu obecně. Pozornost je věnována i popsání nepodmíněného trestu odnětí svobody, které je nutné k bližšímu pochopení konceptu alternativních trestů i k porovnání kladů a záporů jednotlivých úprav. Největší důraz je v této diplomové práci kladen na poskytnutí podrobného rozboru alternativ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, které jsou způsobilé bezezbytku nahradit nepodmíněný trest odnětí svobody. Konkrétně se jedná o podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, domácí vězení, peněžitý trest a trest obecně prospěšných prací. Pozornost je však věnována i všem dalším alternativním trestům, které současný český trestní zákoník nabízí. Pro úplnost jsou zde uvedeny i tresty, které nelze vnímat přímo...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Bednářová, Marina ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním institutem nepodmíněného trestu odnětí svobody. Tento druh trestu bude vždy tématem aktuálním z důvodu jeho specifického postavení, kdy je v rámci trestního práva jediným základním druhem trestní sankce za porušení zákonem chráněných zájmů a zároveň ho lze uložit za jakýkoliv trestný čin. Adresáty zákona je také vnímán jako ten nejtvrdší trest, který lze pachatelům trestných činů ukládat. Zákonná úprava tohoto institutu je velice detailní a zároveň i poněkud roztříštěná, a tak je cílem této diplomové práce poskytnout komplexní a ucelený obraz tohoto institutu s tím, že v průběhu práce jsou mnohé dílčí části prezentovány i statistickými výstupy, aby lépe danou problematiku demonstrovaly. Prví kapitola diplomové práce je věnována teoretickému pojetí a vymezení nepodmíněného trestu, která zahrnuje i jeho historický vývoj na území tohoto státu a také představuje tresty alternativní k trestu nepodmíněnému, stejně tak jako trest odnětí svobody podmíněný. Následující část práce se zaměřuje na ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody, kterou lze rozdělit na dvě části, a to část teoretickou zahrnující principy ukládání trestu, polehčující a přitěžující okolnosti a také ukládání tohoto trestu specifickým skupinám osob. Část druhá se...
|
|
|
Ukládání trestů dospělým
Koubová, Michaela ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Ukládání trestů dospělým Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ukládáním trestů dospělým pachatelům. Úvodní kapitoly se věnují nejprve vymezení pojmu trestu a jeho postavení k ochranným opatřením, následně pak systému trestů, v rámci nějž jsou rozebrány různé druhy trestů a jejich třídění podle kritérií. Podstatná část práce je věnována výkladu problematiky účelu trestu, která je pro ukládání trestů výchozí. Účel trestu je popsán pomocí tří hlavních teorií trestání, a sice teorie absolutní, relativní a smíšené. Tyto teorie, jejich přístup k účelu trestu a historický vývoj jsou zde rozebrány podrobněji a to včetně jednotlivých modifikací. Tato kapitola se rovněž zabývá účelem trestu v českém právním řádu a v souvislosti s tím také otázkou primárního a sekundárního účelu trestu. V rámci této kapitoly je rovněž samostatně rozebrána problematika generální a individuální prevence, jenž má význam z hlediska rozlišení jednotlivých přístupů k účelu trestu dle uvedených teorií trestání. S účelem trestu úzce souvisí také idea spravedlivého trestu, jež je rovněž v této kapitole stručně rozebrána z perspektivy základních zásad trestání, kterými jsou proporcionalita, rovnost a zákonnost. Kapitola pojednávající o základních zásadách trestání propojuje teoretickou a hlavní část práce, jejímž předmětem je ukládání trestů...
|
|
|
Sentencing in the Czech Republic: An Empirical Investigation
Drápal, Jakub ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; van Wingerden, Sigrid (oponent) ; Johnson, Brian (oponent)
Ukládání trestů v České republice: Empirické zhodnocení Abstrakt Ukládání trestů je oblast, o které víme velmi málo. Toto platí zejména pro kontinentální právní systémy mimo západní a severní Evropu. Tato disertační práce proto empiricky zkoumá praxi ukládání trestů v České republice za použití kvantitativních metod. Disertace je složena ze čtyř článků, které se zabývají jednotlivými problémy, kterými se kriminologové v oblasti ukládání trestů zabývají. První článek analyzuje vliv zkušenosti soudců na ukládání trestů: Tento výzkum - jako první - používá longitudinální data a analyzuje trajektorie jednotlivých soudců od roku 2008 do roku 2017. Dokládá, že zkušenost vede k nižším rozdílům mezi soudci při ukládání trestů. Druhý článek se zabývá typem opatření určeného ke změně trestní praxe, které dosud nebylo zkoumáno: Neformální autoritou představitelů trestního systému. V roce 2016 Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud zorganizovaly semináře a setkání pro státní zástupce a soudce s cílem je přesvědčit, aby více navrhovaly a ukládaly tresty. Tento článek dokládá, že podobná neformální opatření jsou podceňovaná, jelikož mohou být velmi efektivní. Třetí článek studuje, zda neprávní vlivy ovlivňují ukládání trestů. Konkrétně se zabývá počasím, přičemž navazuje na psychologickou literaturu, která...
|
|
|
Odůvodnění trestů jako jediná manifestace diskrece při ukládání trestů: nový přístup k tradičnímu institutu
Drápal, Jakub
Českým soudům je často vytýkána nedostatečná úroveň odůvodňování trestů. Byť došlo k novelizaci trestního řádu upřesňující tuto povinnost a v odborné literatuře je její praxe často kritizována, kvalita odůvodnění uloženého trestu je tristní. V tomto příspěvku proto nejen rekapituluji důvody, proč je nutné detailně odůvodňovat tresty a empirické výzkumy zkoumající odůvodňování, ale představuji i teoretická východiska, dle kterých by odůvodnění mělo být strukturováno. Tyto závěry následně přetavuji do praxe, když navrhuji výrazně odlišný způsob, jak by bylo možné odůvodňovat tresty. Navrhovaný způsob odůvodňování je procesně jednodušší, posiluje kontradiktornost trestního řízení a zejména vede soudce a státní zástupce, aby ukládali či navrhovali tresty po důkladném zvážení všech okolností.
|
host ::
RSS.